První svaté přijímání

Eucharistii nazýváme také Nejsvětější svátostí. Mezi všemi svátostmi je mimořádná. Zatímco v ostatních šesti svátostech Bůh přímo působí svou milost, v eucharistii je Bůh přítomen. Pán Ježíš se rozhodl navždy v církvi přebývat v podobě chleba a vína, které se při mši svaté proměňují v jeho tělo a krev. Poprvé tak sám učinil při Poslední večeři a přikázal apoštolům a jejich nástupcům: „Toto čiňte na moji památku.“ (1 Kor 11, 24)

Přijímání eucharistie je důležité pro každého křesťana. Potřebujeme svátostnou milost, která z ní na nás působí a posiluje nás v boji se zlem a v úsilí o dobro. Jako člověk potřebuje pokrm pro tělo, aby nezeslábl a nezemřel, stejně je nutný duchovní pokrm pro jeho duši. Sám Kristus říkal svým učedníkům: „Kdo bude jíst tento chléb, bude žít navěky. A chléb, který já dám, je mé tělo, obětované za život světa. Amen, amen, pravím vám: Když nebudete jíst tělo Syna člověka a pít jeho krev, nebudete mít v sobě život. Kdo jí mé tělo a pije mou krev, má život věčný. Kdo jí mé tělo a pije mou krev, zůstává ve mně a já v něm.“ (srov. Jn 6, 51-56)

K takto velkému tajemství nemůžeme přistupovat bez přípravy. Přijímat tělo a krev našeho Pána může ten, kdo je pokřtěný v římskokatolické církvi a žije s ní v jejím plném společenství. Co to znamená? Žije (praktikuje) svou víru v církvi. Pravidelně chodí do kostela a přistupuje ke svátosti smíření. Abychom se mohli opravdově společně setkat a sytit se Božím slovem a Eucharistií, je třeba se oprostit od všeho, co nás svazuje a od Boha odlučuje.

Od ustanovení papeže sv. Pia X. smějí přistupovat k přijímání eucharistie i děti – pokud již dokážou rozlišit eucharistii od obyčejného chleba, touží po přijetí svátostného Spasitele a jsou na to náležitě připraveny. Tato příprava na 1. svaté přijímání (a současně 1. svatou zpověď) probíhá v naší farnosti zpravidla od ledna a je pro děti od 3. třídy ZŠ.

Rychlý kontakt

5 + 8 =